POVAHA

Správný Parson Russell teriér vstává s kuropěním a nezastaví se prakticky po celý den. Zjišťuje, co je kde nového, běhá za vším, co se kde pohne, hrabe, honí slepice, měří své síly s ostatními, občas vyzkouší odolnost nějakého předmětu vlastními zuby - pokud mu nedáte příležitost zabavit se jinak. Je to totiž pes, kterému není nic tak proti mysli jako nuda.

Pokud se dlouho nic neděje, obstará si zábavu sám, často ke značné nelibosti svého majitele. Většinu jeho vlastností, jako jsou houževnatost, neohroženost, neúnavnost a vytrvalost, ale také vynalézavost, zvědavost a činorodost, lze chápat buď jako přednost, nebo jako handicap. Záleží na úhlu pohledu a především na tom, co od psa očekáváte, jakým životním stylem žijete a jaký typ člověka jste.

Tento pes si žádá od majitele pořádnou dávku trpělivosti, životního nadhledu a musíte mít velký smysl pro humor, protože nikdy nevíte, co udělá v příští minutě! Na druhé straně právě schopnost bavit a vymýšlet stále něco nového je pro většinu lidí důvodem, proč si toto plemeno pořizují.

Říká se, že Jack Russellovi teriéři fungují na základě pravděpodobnosti devět z deseti, a počítat umějí. Chci tím říci, že když dáte jako majitel tomuto psíku plnou důvěru, bude se chovat dobře , odolá devíti pokušením, ale desátému podlehne. Říká se také, že Jack Russellův teriér má osobnost natolik záhadnou, že to není ani tak docela pes, ale spíše kočka v psí kůži.

NĚKOLIK RAD

Ideální je, pokud jej můžete brát všude s sebou. Když se něco děje a Parson Russell může být na tomto dění účasten po boku milovaného pána, je dokonale šťastný. Pro lidi se sedavým způsobem života se tento pes příliš nehodí.

Parson Russell teriéři mají typické vlastnosti loveckých psů. Rádi hrabou v zemi, stopují, mohou hlasitě štěkat a projevuje se u nich jistá míra agresivity, jež je zaměřená především proti škodné. I když budeme chovat toto plemeno jako čistě rodinného psa, budou se tyto jeho vlastnosti - různou měrou - projevovat.

Tito malí sebevědomí teriéři byli vyšlechtěni na lov lišek. Tato úloha vyžaduje vysoké fyzické nasazení a nemáme-li Russellova teriéra vedeného lovecky nebo nejsme-li schopni poskytnout mu dostatek pohybu, bude hledat alternativy, aby vyhověl svému aktivnímu založení: mohou se u něj objevit přehnané hlídací instinkty, tendence přivlastňovat si, co mu nepřísluší, lov aut nebo může neúnavně obdělávat a překopávat vlastní zahradu. To všechno ale nemusí být.

Russell terieři milují hru s míčkem, celé hodiny vydrží aportovat, či skákat po míči. Hru většinou doprovází hlasitým štěkotem a člověka vždy překvapí jejich neuvěřitelná rychlost a mrštnost. Rádi běhají vedle kola a vynikají i v agility, coursingu, flyballu či frisbee.

V principu jsou tito teriéři vhodní pro chov jednotlivě i ve smečkách. Osamělý pes však potřebuje dostatek zaměstnaní a úzký kontakt s rodinou. Držení těchto psů ve smečce by mělo být dobře promyšlené a uspořádané, mohlo by jinak docházet ke rvačkám.

Parson Russell teriéři loví myši a potkany. Někteří jedinci se nezastaví ani před kočkou. Přesto je v principu možné držet tyto psy společně s kočkami. Jen je třeba přivykat je co nejdříve jejich přítomnosti a hned od počátku jim striktně zakázat kočky lovit.

Pozor: Jestliže pes akceptuje kočky ve své rodině, neznamená to, že bude respektovat kočky cizí!

Než pustíme Parson Russell teriéra do zahrady, měli bychom si důkladně zkontrolovat její oplocení a eventuelně je co nejdříve opravit. Lovecký instinkt tohoto teriéra jej může svést k tomu, aby opustil vlastní revír a pronásledoval třeba kočku, která proběhne kolem. Lovícího teriéra pak pravděpodobně nezastaví ani projíždějící auto.

Malé děti by si neměly hrát se psem bez dozoru. Třebaže Parson Russell teriéři mohou být mimořádně příjemnými rodinnými společníky s nepřekonatelnou láskou k dětem, nevystavují se rádi nešetrnému zacházení dětských rukou. Případným nepříjemnostem se dá předejít pečlivým poučením.

text Svět psů 6/2001 s úpravami Kateřiny Joskové  "z JEŘENĚ"