english text is down on this site

I když jsem jako snad skoro každé dítě trápila rodiče tím, že bych ráda měla pejska, vždycky jsem dostala odpověď, že pes do paneláku prostě nepatří….a tak ještě předtím, než pejsek do našeho domova nakonec stejně přišel, měli jsme morče, křečky, rybičky, raky, želvičky a jinou „havěť“. V době, kdy mi bylo asi 15 let, přinesli nakonec rodiče domů jorkšíra, který se jmenoval Bertík, a byl jak jinak než naprosto úžasný. Bohužel jsme o něj nešťastnou náhodou přišli a protože Bertík byl jorkšírský teriér s PP, byla naštěstí v té době zrovna k odběru štěňátka přímo v chovatelské stanici, ze které on sám pocházel. A tak jsme měli druhého Bertíka, který už sice neměl tak skvělou povahu jako jeho tatínek, ale i přesto se stal velkým miláčkem celé naší rodiny. Dalším jorkšírem v mém životě byl Max, kterého jsem adoptovala jako dvouletého potom, co jsem se od rodičů odstěhovala. Maxík však bohužel v 6 letech odešel do psího nebe. Tehdy jsem si řekla, že už ztrátu dalšího pejska neunesu a proto jej raději nebudu mít vůbec…..

Když jsem však po několika letech v časopise uviděla fotku bílého pejska s flíčkem na oku, pátrala jsem v atlasech psů, o jakou rasu vlastně jde. Když jsem se konečně dopátrala, že se jedná o Parsona, běžela jsem zakoupit knížku už přímo o tomto plemeni a četla a četla…..a rozhodla se, že jestli jednou u mě doma nějaký Parson nakonec najde svůj domov, bude se jmenovat Jack. Stále jsem pracovala, cestovala a váhala, ale když mi zemřel táta, najednou jsem cítila, že už ta správná chvíle pro pořízení pejska nastala. Na internetu jsme našla stránky chovatelské stanice Černý faun a domluvila si návštěvu. A protože štěňátka byla právě k odběru, dopadla jsem tak, jako mnoho jiných a pejska jsem si rovnou zamluvila. Když jsem si pro něj za dva dny jela, měla jsem už nakoupenou výbavičku včetně pelíšku, přepravky hraček a krmení. Pojmenovala jsem ho jak jinak než Jack, i když jeho rodokmenové jméno je Frodo Černý faun. Jack mi z mého smutku rychle pomohl a za to mu navždy patří můj velký dík.

Jack měl být hlavně mým velkým kamarádem a na to, že bychom se spolu vypravili na nějakou psí výstavu nebo zkusili agility, flyball nebo poslušnost, jsem ze začátku vůbec nepomýšlela. Když bylo Jackovi šest měsíců jeli jsme na trimování ke Spolkům – majitelům chov.stanice Černý faun a Romana mi říká " Jack je fakt pěknej, nechceš zkusit jít s ním na výstavu?" No a tak začal náš výstavní kolotoč. Jack absolvoval i výcvik poslušnosti a začali jsme s agility, coursingem a nakonec i flyballem. S výstavami došlo i na podrobné studium standardu plemene, na zdravotní vyšetření a jelikož i ta byla v pořádku, byl bezproblémů uchovněn. Dnes je hrdým otcem 40 potomků  a šampionem několika zemí.

Když byl Jackovi jeden rok, tak jsem se rozhodla, že mu pořídím kamaráda aby si měl s kým hrát. Jak jinak než parsona a jelikož mým cílem není být chovatel, tak dalšího kluka. Začala jsem se rozhlížet po chovatelských stanicích v Anglii a  říkala jsem si, že když dovézt do Čech novou krev, tak ze země původu. Narazila jsem na internetu na stránky chovatelské stanice Mindlen a jejich pejsci se mi tak líbili, že jsem je kontaktovala. Od známých jsem věděla, že angličani nejsou moc komunikativní a dostat z nich štěně není vůbec jednoduché :-) Asi po roce e-mailové korespondence jsem se dozvěděla, že štěňátko bude. Byla jsem neskutečně šťastná a dokonce to vyšlo tak perfektně, že jsme si ho přivezli domů z našeho výletu na Crufts. Jackův nový kamarád se jmenuje Spiro a je to náš plyšáček. Spirův dědeček na Crufts 2007 vyhrál BOB.

Dopadla jsem prostě tak, jako mnoho jiných – všechno kolem psů a kynologie mě opravdu chytlo a už asi nikdy nepustí…… Iva Jílková

Even though I might as almost every child asking parents that I would like a dog, I always got a reply that the dog into a block of flats just do not fit.... And so, before our dog came home, finally, we had guinea pig, hamster , fish, crayfish, tutles etc.  At a time when I was about 15 years, finally my parents brought home yorkshire terrier, who named Bert, and he was absolutely amazing.  Another dog in my life was Max, whom I adopted as two years older after I was out from my parents.  Max Unfortunately, in 6 years, went to dog heaven.  Then I said that  lost of the next dog i couldn´t  stand and it will be better  to have no other dog in my life.....

When I, however, after several years in the magazine saw a picture of the white dog with a spot of the eye, I searched in the atlas of dogs on the breed actually going on.  When I finally find out that a Parson is what i´m looking on, I bought a book directly on the breed and read and read ... .. and decided that, if i will have a dog it will be Parson , and will call him Jack.  I still work, travel and hesitant, but when my dad died, suddenly, I felt that now is the right moment for the purchase of dog occurred.  On the Internet, I found a site kennel Černý faun and arranged a visit.  And because the puppies were just ready for their new homes, I did like many other and reserved one. When I get it in two days back, I had already purchased equipment including crate, toys and feeding. Named him as other than Jack, although his pedigree name is Frodo Černý faun.  Jack quickly  helped me off my sadness and  I belong to him forever my big thanks.

Jack should be mainly my great friend, and that together we set out to a dog show or tried agility, flyball and obedience, from the beginning, I never think on. When Jack was six months, we went to his breeder Romana for triming and she says to me: "Jack is really nice, you want to try to go with him on the show?"  And so began our exhibition duties. Jack and I graduated from obedience training and have begun with agility, Coursing and flyball. The exhibitions have been well on and i detailed study of the breed standard, the health examination and also because it was all right, Jack was  listed as stud dog without any problems.  Today, he is proud father of 40 offspring and is champion of several countries.

 When Jack was one year old,  I decided to take it home a friend with whom he should to play.  How else than as the parson, and my aim is not to be a breeder, so the next boy. I started to look for kennels in England and I was wondering, when imported to the Czech Republic new blood from the country of origin.  I have found on the Internet site of the kennel Mindlen and their dogs liked me so that I contacted them.  From well-known people I knew that English breeders are not very communicative, and get one puppy is not easy :-)  after one year e-mail correspondence, I learned that the puppy will be.  I was incredibly happy, and even that became so perfectly that we brought him home from our trip to Crufts.  Jack´s  new friend is named Spiro and it is our sweethearth.  Spiro´s  grandfather won in 2007 BOB at Crufts .

I really fell in love with dogs and everything around them ... ... Iva Jílková